Smíšený tumor

Tento tumor se nazývá rovněž pleomorfní adenom pro jeho složenou strukturu. že má různorodou strukturu. Obsahuje komponentu myoepiteliálních buněk, komponentu s dlaždicovou diferenciací, se žlázovou diferenciací a komponentu stromální. Myoepiteliální buňky mohou mít plazmocytoidní nebo epiteloidní sled. Někdy dochází k tvorbě cyst. Stroma může být chrondroidní, hyalinizované, fibrotizované nebo kostěné, většinou málo buněčné. . Někdy s osifikací, obvykle s velmi nízkou celularitou. Tento tumor je nejčastějším tumorem slinných žláz představující 60 – 70% z nich. Vzniká častěji u žen. Komplexní struktura tumoru je podkladem komplexního, někdy polymorfního cytologického obrazu. V Giemsově barvení je chondromyxoidní stromální složka metachromatická, usnadňuje diagnózu. Chondromyxoidní stroma představují nepravidelně organizované bledé pruhy. Tento typ stromatu je diagnostický a velmi podobný stromatu pozorovanému ve vzácném tumoru zvaném chordom, který může být lokalizován v nazofaryngeální oblasti. Výše popsané pruhy zpravidla nejsou v adenoidně cystickém karcinomu. Několik atypických epiteliálních buněk neznamená maligní transformaci; nicméně existuje i in situ maligní smíšený tumor se skupinkami evidentně atypických epiteliálních buněk promísených s myoepiteliemi. Čím je obraz monomorfnější, tím spíše evokuje podezření z časné maligní transformace.

8 – 9% smíšených tumorů může podléhat maligní nádorové transformaci, přičemž dochází ke vzniku vysoce maligního obvykle dlaždicového nebo nediferencovaného karcinomu. Pak lze nalézat i sarkomatoidní diferenciaci nebo struktury karcinosarkomu. Na úrovni cytologie je maligní povaha těchto tumorů obvykle dobře patrná.

HE: myoepiteliální buňky různě diferencované ( obvyklého typu, žlázové, dlaždicové, etc, A.) a stroma, které může být fibrózní, mucinózní i chondroidní. ( B).
HE: myoepiteliální buňky různě diferencované ( obvyklého typu, žlázové, dlaždicové, etc, A.) a stroma, které může být fibrózní, mucinózní i chondroidní. ( B).

 

Opět: výhoda Giemsova barvení. Pozadí ( stroma ) je metachromatické, purpurové, velká myoepiteliální jádra jsou patrna hluboko zanořená ve stromatu. Stromální složka téměř vždy obsahuje „nezbarvené” svazky, které jsou pro tuto lézi udávány jako typické ( šipky ).
Opět: výhoda Giemsova barvení. Pozadí ( stroma ) je metachromatické, purpurové, velká myoepiteliální jádra jsou patrna hluboko zanořená ve stromatu. Stromální složka téměř vždy obsahuje „nezbarvené” svazky, které jsou pro tuto lézi udávány jako typické ( šipky ).
Opět: výhoda Giemsova barvení. Pozadí ( stroma ) je metachromatické, purpurové, velká myoepiteliální jádra jsou patrna hluboko zanořená ve stromatu. Stromální složka téměř vždy obsahuje „nezbarvené” svazky, které jsou pro tuto lézi udávány jako typické ( šipky ).

 

Často jsou přítomny myoepiteliální buňky plasmocytoidního typu (A). Stromální pozadí je typické. (Giemsovo barvení)
Často jsou přítomny myoepiteliální buňky plasmocytoidního typu (A). Stromální pozadí je typické. (Giemsovo barvení)

 

V těchto vysoce buněčných obrazech dominují elongované ( fibroblastoidní) buňky myoepitelového typu. Stroma vykazuje ložiska suspektních kalcifikací. (A). (Giemsovo barvení)
V těchto vysoce buněčných obrazech dominují elongované ( fibroblastoidní) buňky myoepitelového typu. Stroma vykazuje ložiska suspektních kalcifikací. (A). (Giemsovo barvení)

 

X